Pěstujeme ovocné stromky II. část
Nahlédněte v pořadí už do druhé části na téma: pěstujeme ovocné stromky a předčete i Václava Větvičku!
Zdroj: ondisturbedground.wordpress.com, pěstujeme ovocné stromky
V našem pojednání o výběru ovocných stromků pro naše zahrady jsme zmínili, že je nutné vzít v potaz klimatické podmínky, především nadmořskou výšku daného místa. Teď si řekneme, že bychom měli být dobře obeznámeni i s tím, jaké vlastnosti má naše půda, ze které budou dřeviny čerpat potřebné živiny.
„Seznamte se“ s vaší půdou
Každý pěstitel by měl být obeznámen s tím, jaký typ půdy na pozemku má, tedy například jakou vlhkostí půda disponuje, jakou má texturu i jak velký podíl humusu obsahuje. Vlastnosti půdy se dají naštěstí „in situ“ trochu upravit – stačí vyhloubit rýčem několik decimetrů do hloubky a dále postupovat podle toho, co tímto „průzkumným vrtem“ o půdě zjistíme. Je-li příliš těžká (tj. drží příliš velké množství vody), přidáme do ní písek, je-li naopak příliš lehká, doplníme ji hlínou. Pro ovocné stromy platí, že jim nejvíce vyhovuje půda ani moc těžká, ani moc lehká. Humusu by mělo být alespoň 1,5%, postrádáme-li takové množství, můžeme do vyhloubené jámy doplnit – poslouží prosátý kompost nebo zetlelý hnůj.
Seznáte-li, že vaše půda je příliš suchá – je tvořena prakticky pouze pískem nebo kameny – anebo naopak až příliš vlhká (typicky ve vyšších nadmořskách výškách), pak doporučujeme vyhledat jiné způsoby využití, než pro pěstování ovocných stromků.
pH půdy
Další věcí je pH půdy – i zde platí „ani málo, ani hodně“. Nejvhodnější hodnoty pH pro ovocné stromy leží v intervalu 6,5 – 7,5, tedy nejpřívětivější jsou neutrální půdy. Příliš kyselým půdám se dá pomoci vápněním, hodně zásaditým půdám, jichž je v Česku také hodně, se dá pH snížit přidáním kyselé rašeliny.
Také hladinu podzemní vody je dobré zohlednit – u mělčeji kořenících dřevin by měla být nejméně metr pod půdním povrchem, u hlouběji zakořeněných to může být i půldruhého metru až dva metry.